Vedení znojemského oddílu tak souhlasilo s uvolněním dvou znojemských hráček Elišky Willmannové a Daniely Cihlářové do kádru brněnských Buldoček na střídavé hostování. V případě, že by se znovu rozběhla 2. liga žen, mohly by obě hráčky nastupovat za oba týmy. Vše se seběhlo během pár dní a zmíněná dvojice už má na kontě dva starty v Extralize žen. V sobotním utkání utrpěly se svými novými spoluhráčkami debakl na půdě lídra z Ostravy a v nedělním brněnském derby proti Židenicím braly bod za prohru 2:3 po prodloužení. V tomto se utkání se tak představily hned čtyři znojemské odchovankyně.

Ahoj holky, máte za sebou premiéru v Extralize žen. Jaké jsou vaše pocity?

Eliška: Za mě jsou momentálně pocity skvělý. Nejen proto, že mám možnost si zahrát extraligu, ale taky je super mít možnost po takové dlouhé pauze, kdy naše tréninky byly pouze individuální, opět trénovat a hrát plnohodnotný florbal, takže tuto příležitost hodlám plně využít.

Daniela: Jsem moc ráda za možnost si v tomto období vyzkoušet nejvyšší ženskou ligu v ČR.

Z dvojzápasu v Ostravě a doma s Židenicemi berete jeden bod. Dalo se vytěžit více?

Eliška: Určitě. Minimálně v zápase s Židenicemi jsme měly velkou šanci na výhru, ten zápas jsme jako tým opravdu oddřely. Bohužel jsme neměly takové štěstí na vstřelené branky a v prodloužení nám to o kousíček uteklo.

Daniela: Vytěžit víc snad ani ne, všechny holky jsme makaly a chtěly 3 body. Bohužel v zápase se Židenicemi nám chybělo opravdu trochu štěstí v prodloužení.

V obou utkáních jste dostaly poměrně hodně herního prostoru. Překvapilo vás to?

Eliška: Ano, nečekala jsem, že po dvou trénincích budu mít možnost odehrát hned dva celé zápasy. Po tak dlouhé pauze bych byla ráda i za možnost, takový zápas pouze sledovat nebo si z něj část odehrát. Ale jak nám řekl hlavní trenér, je důležité si ten šok z extraligy zažít co nejdříve, abychom se mohly s Dančou hned začít sehrávat s týmem a zvykat si na jiné tempo.

Daniela: Mě určitě ano. Jsem ráda, že jsem dostala příležitost a pomohla týmu vybojovat bod do tabulky.

Vše se seběhlo rychle, už jste se stihly v novém dočasném klubu zorientovat?

Eliška: V klubu jsme se podle mě už docela zorientovaly, sice nám to na začátku trochu trvalo, protože v Brně se hraje podle úplně jiného systému než u nás, ale za mě jsme na to už přišly. Za to vděčíme taky našim novým spoluhráčkám, které nám vždy se vším poradily a pomohly.

Daniela: Vše se seběhlo opravdu rychle. Tréninky i zápasy. Trenéři a holky z Brna nám se vším pomohli.

Jak jste se cítily na prvním tréninku po dlouhé době? Bylo znát, že jsou brněnské spoluhráčky více rozehrané?

Eliška: Na prvním tréninku to byl při hře ze začátku trošku šok pro svaly, ale po přibližně dvaceti minutách hry jsme se do toho tempa opět dostaly a byly jsme schopny se spoluhráčkami držet krok.

Daniela: Cítila jsem se fyzicky připravená, i když mi chvíli trvalo, než jsem si znovu zvykla na zápasové tempo. U holek šlo určitě poznat, že už nějaký týden trénují. Rychlost a tempo tomu odpovídalo.

Dojíždění do Brna musí být náročné, jak to zatím zvládáte?

Eliška: Už po prvním týdnu je poznat, že dojíždět do Brna takhle na večer kvůli tréninkům nebo testování na Covid nebude jednoduché, ale myslím si, že čím víc tam budeme jezdit, tím víc se do té rutiny zaběhneme a všechno bude pro nás jednodušší.

Daniela: Časově je to určitě náročné, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout. Před prvním zápasem jsme si špatně našly autobusy, a skončilo to tak, že v sobotu ráno před sedmou hodinou jsme sháněly taxíka, abychom byly včas na Covid testech (smích).

Holky držíme vám palce!

Děkujeme.

Foto: Facebook Bulldogs Brno