Má za sebou první sezónu v roli hlavní trenérky přípravky LAUFEN CZ a svého nelehkého úkolu se zhostila na výbornou. Řeč je o trenérce a bývalé vynikající hráčce Hance Kovářové, která za sebou zanechala pozitivní stopu, a která naše nejmenší děti spolu se svými asistentkami dokázala nadchnout. O tom, jaký je její recept, z čeho je nadšená a tak dále, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Ahoj Hanko, máš za sebou první sezónu jako hlavní trenérka přípravky, jak ses na této pozici ocitla?

Ahoj. S nabídkou trénování mě oslovil už v roce 2018 Jakub Martinek, který se v klubu dlouhé roky pohybuje. V té době jsem bohužel spolupráci z osobních důvodů navázat ještě nemohla, nicméně jsem tuto možnost měla stále v hlavě a hned následující rok před začínající sezonou jsem kontaktovala Kubu zase já. Pak už se naše spolupráce rozběhla celkem rychle.

Jaký je tvůj recept na práci s nejmenšími dětmi? V letošní přípravce figurovalo až 35 dětí!

Jsem moc ráda za tak hojný počet dětí, který jsem letos v přípravce měla a především bych chtěla poděkovat rodičům, kteří to vzali zodpovědně a pravidelně své děti na tréninky vodili. Může se zdát, že je přípravka zanedbatelný stupeň v celém našem florbalovém celku, ale za mě je to ten první krok a nádech dětí ke sportu jako takovému. Nejen, že dětem přináší radost, ale utváří vztah k pohybu, učí je první zodpovědnosti a také disciplíny. A tohle bych asi nazvala mým receptem, když k tomu ještě přidám motivaci, naslouchání a povzbuzení.

K dispozici jsi měla asistentky Páju Novákovou a Máju Pelánovou. Jak fungovala Vaše spolupráce?

Za holky jsem nesmírně vděčná, bez nich by tréninky nemohly fungovat, tak jak fungovaly a byla to pro mě obrovská pomoc. Pája je už zběhlá trenérka a také dlouholetá kamarádka, se kterou jsem se seznámila právě díky florbalu. Takže její část tréninku jsem nechala zcela v její režii, jen jsme se předem domluvily, co se bude dělat a na co se zaměříme. Mája je velmi schopná, zodpovědná a zapálená pro trénování. Věřím, že ji toto nasazení dlouhá léta vydrží a budu se těšit na další spolupráci.

Jsi tedy s uplynulou sezónou spokojená?

Ano jsem, ale samozřejmě je stále co zlepšovat a teď myslím převážně vlastní přípravu tréninků. Děti v této kategorii jsou úžasně tvární, takže s každým tréninkem i odehraným zápasem se mám stále co učit, vylepšovat, zdokonalovat, vymýšlet a zpětně čekat jejich reakci a posun. To bych i nazvala motorem, který mě žene a těší. K zápasům bych chtěl říct jen to, že jsem za ně ráda a za to, jak jsou nastavené. Před lety, když jsem začínala u trénování elévů, to ještě ani kategorie přípravky nebyla, tak jsme měli dva turnajové zápasy za rok. Dnes je to opravdu promyšlené a jsem ráda, že se myslí i na ty nejmenší, kterým právě takovýto zápas přináší vzrušující zážitek a nám spolu s přihlížejícími rodiči mnohdy velmi vtipné chvilky.

V této kategorii jde především o pohybovou přípravu a zábavu, na co jste zaměřily pozornost?

Přiznám se, že ze začátku jsem přemýšlela, jak to celé efektivně uchopit. Nakonec jsem zvolila všestranně pohybový rozvoj s nádechem florbalu, to asi rodiče brzy pochopily. Vzhledem k věkovému průměru přípravky se tato cesta sama nabízela. Zaměřila jsem se na to, aby děti poznaly své tělo, jeho možnosti a schopnosti. Uměly se protáhnout, zvládnout koordinační řadu a poznaly své silové i vytrvalostní možnosti. Což se nám i dařilo a děti si na tento způsob trénován rychle zvykly.

Má nebo měla přípravka v plánu i nějaký letní turnaj?

Ano, měli jsme v plánu dvoudenní turnaj v Českých Budějovicích, vypadá to však, že se neuskuteční vzhledem k momentální situaci. Necháme se překvapit, kam nás to všechny posune a budeme se případně těšit na turnaj v následujícím roce.

Sama jsi bývalou vynikající hráčkou, která si zahrála například i za Bulldogs Brno. Nepřemýšlela jsi někdy nad návratem na palubovku?

Samozřejmě mi to chybí, vždy když vidím holky trénovat, hned bych se přidala a zahrála si s nimi, ale nevím, jestli bych jim ještě stačila. Je super, že máme i ženskou kategorii a že s ní začínáme už v mladém věku. To je něco co za mě nebylo a co já už nikdy nedoženu. Budu věřit, že mě holky vezmou někdy mezi sebe na trénink a budu si moci s nimi třeba i rekreačně zahrát zápas. Více mi mé dvě malé děti časově ani neumožní.

Sleduješ počínání znojemské dívčí struktury? Například dorostenky měly slušně rozjetou sezónu.

Holky jsou neskutečně našláplé a herně úplně někde jinde, než jsem v jejich věku byla já, proto mě i mrzí, že sezóna předčasně skončila. Sledovala jsem články a měla jsem v plánu se na holky zajet osobně podívat. Teď to budu muset přesunout na následující sezónu. Holkám přeji hodně dalších nejen florbalových úspěchů.

Závěrem, na co se můžou děti v přípravce těšit v příští sezóně?

V příští sezóně nás opět čekají zábavně-herní tréninky, další zápasy a tematické turnaje, nové zkušenosti, zážitky i nová přátelství a v neposlední řadě se na mé svěřence budu těšit já a celý náš tým.

Děkuji za rozhovor.

Taky děkuji.